Kde hledat vodu? 1/2

Existuje několik obecných zásad, které vám v terénu pomohou najít zdroje vody.

• Voda se obvykle hromadí v nejnižších bodech terénu, zaměřte se tedy na údolí, rokle a prolákliny, zvláště na vnější okraje zákrutů: kopejte, až narazíte na mokrou zeminu/písek, přestaňte a počkejte, až voda výkop zaplní. Jste-li na poušti, pracujte v noci, abyste se zbytečně nepotili.
• Sledujte pohyb zvěře, ptáků a hmyzu. Býložravci se ráno pohybují směrem od vody, večer se k ní vrací, aby se napojili. O masožravcích to neplatí, získávají vodu ze své kořisti. Sbíhající se cesty zvěře zpravidla vedou k vodě. Ptáci, kromě vodních a dravců, nebývají od vody nikdy dále než den cesty. Když letí k vodě, letí přímo a nízko nad zemí. Při návratu od vody jsou težcí, létají od stromu ke stromu a často odpočívají. Hmyz: kolona mravenců, pochodující nahoru po stromě, obvykle směřuje k malému rezervoáru vody, které se vyskytují i v suchých oblastech. Mouchy nikdy neletí dál než 90 m od zdroje vody.
• Lidské stezky často vedou ke studni nebo močálu. Zdroj vody může být přikrytý kamenem nebo keřem, aby nedocházelo k odpařování.
• Pátrejte po výskytu zeleně, i malý trs trávy může signalizovat velmi slušný zdroj.
• Podívejte se na oblohu - hledejte bouřkové mraky, déšť a blesky v dálce a vydejte se jejich směrem, dešťovou vodu pak chytejte do nádob.
• Voda se shromažďuje také ve skalních jezírkách nebo stéká ze stropů jeskyň.
• Poslouchejte, zda někde neuslyšíte šumění řeky nebo kapání vody.
• Vodu samozřejmě získáte rozpouštěním ledu a sněhu. Nikdy ale sníh nerozpouštějte přímo nad ohněm v hrnci, pohltí získanou vodu a hrnec se vám připálí. Dejte jej do plátna, to zavěste někde poblíž ohniště a pod něj postavte nádobu, do které budete vodu chytat. Tak navíc přes látku odfiltrujete případné nečistoty. Více vody ale získáte z ledu než ze stejného množství sněhu.
• Je-li voda v říčce mírně slaná, sledujte tok směrem k prameni, výše po proudu může být lepší.
• Jste-li u bahniska, kde se vyskytuje nepoužitelná voda, vykopejte několik metrů od okraje bažiny důlek a počkejte, až se zaplní vodou. Pak vodu vyberte a totéž zopakujte ještě dvakrát; voda, která se v jámě nashromáždí počtvrté, by měla být po určitých úpravách (více v chystaném článku Úprava a uchovávání vody) pitná. Nekopejte tam, kde bahno silně zapáchá, má na povrchu zelený sliz nebo kde najdete mrtvá zvířata; voda bude pravděpodobně kontaminovaná.
• V místech, kde je velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami, nashromáždíte vodu kondenzací - na kovové tyči, pod kterou umístíte nádobu, nebo v kondenzačním přístroji: do země zatlučte klacků, kolik bude třeba tak, aby vyčnívaly cca 10 cm, na ně vodorovně připevněte fólii a prostředek zatěžte kamínkem. Pod něj položte nádobu. Jak se bude během dne ze země voda vypařovat, zkondenzuje a steče doprostřed. Jiný způsob:vykopejte jámu, nádobu položte na její dno, celé překryjte fólií a na okrajích zatěžte kameny. Takto zároveň nachytáte dešťovou vodu. Jestliže je pro vás kondenzace hlavním zdrojem vody, pak pro přežití po delší dobu je nutné mít tři nebo čtyři takovéto přístroje.
• Větev listnatého stromu ohněte k zemi, její konec zastrčte do igelitového pytle a zavažte. To samé můžete provést s nějakou rostlinou. Když na rostlinu bude svítit slunce, začne se z listů odpařovat voda, zkondenzuje a steče do vaku.
• Pomocí nějaké látky setřete rosu nebo déšť z vegetace, pak látku do nádoby vyždímejte.